V grafické tvorbě Borise Noska je poslední ucelenou řadou cyklus "Mimikry", obsahující grafické listy a sérii porcelánových originálů. Jedná se o litografie zobrazující kočkovité šelmy a zebry ve střídmých a přirozených barvách. Autor v nich nenásilnou formou řeší sepětí zvířete s přírodou. Jako už v dřívějších cyklech, je tato práce založena na spontánní bezprostřední kresbě postavené na lineárním zpracování.

Na rozdíl od předchozího období, kdy šlo o stylizaci zvířecího těla až ke zvířecímu znaku, se zde autor vrací k uvolnění, kde jde nejen o pohyb, ale i o zapojení do celkové kompozice. Krajina se zde stává rovnocennou součástí vlastního výjevu, a proto je transponovaná do imaginární roviny stylizovaných prvků konkrétních vegetativních detailů. Jsou to, například listy ztvárněné menšími kontrastními skvrnami, v případě "Gepardů v keři", nebo již zmíněné tygří pruhy přecházející do bambusových kmenů v pozadí tygra. Záměrně je ve všech litografiích vynechávána ostrá konturová linie ohraničující tělo zvířete. Tak probíhá propojení ku příkladu gepardích skvrn na srsti se stejně intenzivními skvrnami připomínající listy na pozadí. Zrovna tak černobílá zebra, mající v pozadí suché větve a kmeny africké savany, vystupuje do popředí díky směru i tvaru čáry respektující anatomii zvířete, kterou se snaží autor dodržovat ve většině případů. Grafické vidění spíše lineární, kde jde buď to o pohyb nebo o kontrast statického s časově proměnlivým, kontrast živého a neživého, o kontrast světla a stínu. Tento princip vidění se autor snažil přenést později i na porcelán, a pokud možno vybrat adekvátní kompozici pro konkrétní tvar vázy, talíře či jiného objektu.